|
|
Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera
Žitník, Filip ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Název práce: Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera Autor: Bc. Filip Žitník Katedra (ústav): Katedra obecné antropologie, FHS - UK Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera řeší otázku zda lze v rámci fundamentální ontologie M Heideggera hovořit o těle a tělesných pocitech a zda lze v tomto pojetí najít souvislost mezi tělesným pocitem a smyslem. První část práce ukazuje na základě výkladu světskosti jakožto existenciálního rysu bytí pobytu, že pobyt jakožto ,bytí ve světě' je nutně tělesný, jinak by se svět jakožto celek poukazů rozpadl. Druhá odkrývá nutnost pojímat tělesný pocit v souvislosti s rozpoložením pobytu jako fundamentální rys tohoto bytí a nikoliv pouze jako průvodní psychický fenomén. Takto je tělesný pocit prostřednictvím rozpoložení spolu-kostitutivním rysem původního fenoménu ,tu', který je temporální jednotou rysů rozpoložení, řeči a rozumění. Tímto způsobem může být tělesný pocit, pokud se k němu autenticky obrátíme jakožto k jistému rozpoložení, nositelem smyslu jako toho, do čeho se pobyt rozvrhuje. V závěru práce provedený výklad ilustruji a dokládám nástinem nejen...
|
|
|
Prolegomena k problematice osamělosti
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
PETR POLA : PROLEGOMENA K PROBLEMATICE OSAMĚLOSTI Abstrakt dizertační práce Cílem disertační práce nazvané Prolegomena k problematice osamělosti je představit osamělost jako existenciální charakteristiku, prozkoumat cesty k jejímu přesažení a formulovat její vztah ke zkušenosti umění. V problematice osamělosti spatřujeme možné východisko k pochopení moderní existence. Nejprve zkoumáme osamělost jako problém izolované existence a formulujeme otázku po jejím původu. Rozlišením existenciální osamělosti a samoty bytí dospíváme k možnosti uchopit vztah mezi osamělostí a samotou ve smyslu suverenity bytí. Existenciální osamělost znamená smazání vztahu existujícího k sobě, který je předpokladem jeho existence. Nakonec formulujeme vztah mezi existenciální osamělostí a esenciální samotou, která je paradigmatem zkušenosti umění u M. Blanchota. Prohloubení problematiky existenciální osamělosti pro nás dále znamená možnost stanovit východisko pro diskusi o pojmu subjektivity, která v současnosti opět ožívá. PETR POLA : PROLEGOMENA TO PROBLEMATICS OF SOLITUDE Dissertation abstract The aim of the dissertation entitled Prolegomena to Problematics of Solitude is to introduce solitude as an existential characteristic, explore ways of its surpassing and articulate its relationship to experience of art. The issue of solitude...
|
|
|
Prolegomena k problematice osamělosti
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
PETR POLA : PROLEGOMENA K PROBLEMATICE OSAMĚLOSTI Abstrakt dizertační práce Cílem disertační práce nazvané Prolegomena k problematice osamělosti je představit osamělost jako existenciální charakteristiku, prozkoumat cesty k jejímu přesažení a formulovat její vztah ke zkušenosti umění. V problematice osamělosti spatřujeme možné východisko k pochopení moderní existence. Nejprve zkoumáme osamělost jako problém izolované existence a formulujeme otázku po jejím původu. Rozlišením existenciální osamělosti a samoty bytí dospíváme k možnosti uchopit vztah mezi osamělostí a samotou ve smyslu suverenity bytí. Existenciální osamělost znamená smazání vztahu existujícího k sobě, který je předpokladem jeho existence. Nakonec formulujeme vztah mezi existenciální osamělostí a esenciální samotou, která je paradigmatem zkušenosti umění u M. Blanchota. Prohloubení problematiky existenciální osamělosti pro nás dále znamená možnost stanovit východisko pro diskusi o pojmu subjektivity, která v současnosti opět ožívá. PETR POLA : PROLEGOMENA TO PROBLEMATICS OF SOLITUDE Dissertation abstract The aim of the dissertation entitled Prolegomena to Problematics of Solitude is to introduce solitude as an existential characteristic, explore ways of its surpassing and articulate its relationship to experience of art. The issue of solitude...
|
|
|
Jak společnosti rozumět? Hermeneutický pohled na sociologii a její poznávání
Horák, Vít ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Ďurďovič, Martin (oponent) ; Hroch, Jaroslav (oponent)
Práce představuje filosofickou hermeneutiku a teorii humanitních věd Hanse-Georga Gadamera jako možnou alternativu pro sociologickou metateorii. Využívá k tomu Gadamerovu řečovou ontologii, koncept hermeneutického kruhu i dialektiku otázky a odpovědi. Je-li současná sociologii v postmoderních podmínkách charakterizována epistemologickou otevřeností a pluralitou, pak filosofická hermeneutika tento stav uchopuje už na úrovni ontologické. Nabízí chápat sociologický předmět zájmu nikoliv jako realitu, nýbrž jako bytostně otevřenou otázku. Sociologií se pak rozumí tradice, která na tuto otázku odpovídá. Tento přístup umožňuje pluralizaci sociologických směrů, aniž by jejím důsledkem musela být roztříštěnost oboru.
|
|
|
Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera
Žitník, Filip ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Název práce: Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera Autor: Bc. Filip Žitník Katedra (ústav): Katedra obecné antropologie, FHS - UK Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera řeší otázku zda lze v rámci fundamentální ontologie M Heideggera hovořit o těle a tělesných pocitech a zda lze v tomto pojetí najít souvislost mezi tělesným pocitem a smyslem. První část práce ukazuje na základě výkladu světskosti jakožto existenciálního rysu bytí pobytu, že pobyt jakožto ,bytí ve světě' je nutně tělesný, jinak by se svět jakožto celek poukazů rozpadl. Druhá odkrývá nutnost pojímat tělesný pocit v souvislosti s rozpoložením pobytu jako fundamentální rys tohoto bytí a nikoliv pouze jako průvodní psychický fenomén. Takto je tělesný pocit prostřednictvím rozpoložení spolu-kostitutivním rysem původního fenoménu ,tu', který je temporální jednotou rysů rozpoložení, řeči a rozumění. Tímto způsobem může být tělesný pocit, pokud se k němu autenticky obrátíme jakožto k jistému rozpoložení, nositelem smyslu jako toho, do čeho se pobyt rozvrhuje. V závěru práce provedený výklad ilustruji a dokládám nástinem nejen...
|
host ::
RSS.